„Zaio, hledal jsem tě.“ Říká hlubokým, chraplavým hlasem.

Hladce se usměju, i přes to, jak se cítím. „Ach?“

„Ano, jak se máš?“

„Skvěle,“ odpovím a vidím, jak si mě ostře prohlíží. „Ach! Paní Watsonová mi říkala o plese. Zní to báječně.“

To ho rozesměje a přikývne se založenýma rukama. „Vlastně jsem s tebou o tom chtěl mluvit. Rozhodně bys měla přijít. Myslím, že by ti to taky prospělo. Měla bys ví