LUNA

ZAIA.

„Už jsem ti říkal, že dnes vypadáš nádherně?“ zašeptá mi někdo do ucha.

Zadržím dech, nevnímajíc, že se přiblížil, a skoro se otočím, když se mi dotkne rukou pasu a zastaví mě.

Jeho vůně mi naplní nos a já se usměju, nakloním hlavu a hravě vykouknu očima na Atticuse.

„Vlastně dvakrát,“ řeknu tiše a usrkávám šampaňské ze sklenice.

Ušklíbne se. „Asi to prostě nemůžu vyjádřit dostatečně.“