Jemně políbím každého z nich na čelo, máma se lehce zamračí a já se tiše stáhnu, než se otočím a po špičkách dojdu ke dveřím.

Zastavím se, ruku na rámu dveří, a ještě jednou se na ně ohlédnu a jemně se usměju.

Chci jen, aby bylo všechno v pořádku, aby moje děti mohly mít život, jaký si zaslouží. Život bez rizik a nebezpečí, za boží milosti.

Odejdu z pokoje a tiše za sebou zavřu dveře.

Už se chystá