„Do prdele?"

„Bastiane! Chci říct, abychom byli spolu." Zavrtím hlavou.

„Být spolu? Opravdu to říkáš ty? Asi je to tvoje chyba, že ti tak trvalo, než jsi mě vzal zpátky," říká arogantně, prosvítá ten Bastian, kterého znám, a to mi vykouzlí úsměv na tváři.

„No, já se nedám snadno… Musel jsi prosit." Škádlím ho, otočím se a políbím jeho dlaň. Přejede mi prsty po rtech.

„No, můžu pokleknout a prosit