„Omlouvám se, že jdu pozdě, všechny dárky musely projít kontrolou, než mě pustili dovnitř, a bylo jich tolik…“ říká a kroutí rukama nad taškami, které právě položila na zem.

„Mami, co tu děláš?“ ptá se Sebastian a mírně se mračí.

„Pozvala mě tvoje žena, do toho ti nic není! Kde jsou moje vnoučata?“ říká a upřeně se dívá na děti. V očích se jí lesknou slzy, když k nim spěchá a bere jejich tváře do