ZAIA.

Je pozdě, jistě už po druhé hodině ranní, a přesto jsme oba široce vzhůru.

To bylo… neuvěřitelné…

Potěšení mnou stále proudí jen při té vzpomínce a mé tváře hoří.

Sebastian je neodolatelný bůh, kterého miluji celým svým srdcem.

Sedím v teplé vaně a máčím své unavené tělo.

Sebastian se ke mně za pár minut připojí. Slyším ho přes otevřené dveře, jak svléká povlečení a slyším tupý zvuk, jak obr