SEBASTIAN.

Zvuk tekoucí sprchy naplňuje místnost a já sedím na posteli a po sté si projíždím prsty vlasy.

Jak to mám udělat?

Už nezbývá čas…

Musím ji opustit…

Vstanu, tiše opustím pokoj a jdu chodbou do dětského pokoje. V Jaiově pokoji svítí světlo a slyším tiché rozhovory.

Doufám, že alespoň k něčemu bylo to jeho zranění a Valerie mu trochu odpustila. Dodnes si nemyslím, že byl Jai při smyslech,