ZAIA.

Noc už padla a sedím v salonku s Jaiem, Valerií a Atticusem, zatímco si děti hrají před krbem.

"Takže vlastně nevíme, kolik toho budeme potřebovat... ani přesně, jak to použít," říká Atticus, když zkoumá váček.

Venku lije jako z konve a dost fouká. Nějak mi to připomíná den, kdy jsem znovu potkala Sebastiana, když jsem se poprvé dozvěděla, že je Valerie v kómatu…

Ach, připadá mi to jako věčn