ZAIA.

Ta zvířecí touha v jeho očích, jak mě přejíždějí pohledem, ten hlad a vášeň, které nedokáže skrýt, mě omamují a nenávidím to. Proč na mě tak působí? Bolí to a já si jen přeji, aby to tak nebylo…

Je to skoro, jako by mě chtěl popadnout, a já se rychle odvracím.

„Tak to nech otestovat, Valerie. Můžeš to udělat, prosím?“ ptám se. Usmívá se, je viditelně šťastná, když se dívá na Sebastiana.

Dala