Ztratili jsme Jaie… Nechci tomu věřit…

Oči mě pálí slzami, když se mračím na Zadea, který mě sleduje s úšklebkem, jenž se nedotýká jeho očí.

„Cítíš to? Tu bolest ze všeho, co ti bylo vzato? Vítej v mém životě,“ říká Zade udýchaně, když se zvedá na nohy.

Na zlomek vteřiny jeho zdravé oko zableskne šedí, než pokrčí rameny a setře si krev z jedné z mnoha ran, které jsem mu způsobila.

Na rozdíl od něj