VALERIE.

Jeho oči se jen nepatrně rozšíří, než se vymaní z mého sevření a otočí se.

"Skončil jsem s tvými hrami. Teď vypadni odsud a vrať se ke své smečce," říká chladně.

"Nikam nejdu a nemůžeš mi to nařizovat," odpovídám tiše, srdce mi buší jako o závod.

"Pak zemřeš, protože tu nebudu dlouho," odpovídá tvrdě.

Srdce mi vynechá úder. "Počkej, cože?"

"A možná bys měla říct svým drahým Alfám, že nech