"Už je všechno hotovo, doktorko?" zeptá se Zade, když ke mně přijde, když si konečně sundám latexové rukavice.

"Tady ano," řeknu a myslím na to, že můj nejdůležitější pacient teprve zbývá. "Nemusel jsi na mě čekat."

Obmotá ruce kolem mě a já se o něj opřu. Jsem unavená, ale on byl ten, kdo sem řídil a ani si neodpočinul. Pravděpodobně je mnohem unavenější.

"Rád se na tebe dívám."

"Zní to jako stal