VALERIE.

„Což přesně říkáme,“ oponuje Zade téměř posměšně, zatímco si nonšalantně pohrává s nožem na chleba, který líně přehazuje mezi prsty, pohodlně opřený v křesle.

„Budu v pořádku,“ řeknu. Zade se na mě na vteřinu podívá, skoro jako by si mě prohlížel.

„Takže se tam vrať. Zkus pokračovat jako obvykle a my se postaráme o to, aby byla bezpečnost maximální. I v nemocnici,“ řekne Sebastian, než se