Slyším kroky, zběsile si utírám oči a zhluboka se nadechuju, nechci, aby viděl, jak se cítím. Vchází do pokoje, ruce v kapsách, a přelétne mě pohledem s arogancí sobě vlastní.

„Mám otázky.“

„Ty jsi mě unesl!“ zavrčím.

„Nejsi dítě. Sedni si.“

„Já neposlouchám…“

V příští vteřině mě chytne kolem pasu a bez okolků mě hodí na postel. Pramen vlasů mu spadne do obličeje, odtáhne se a odhrne si ho, jeho o