Přikývnu, lehce se usmívám. „Jo, třináct. A uběhla spousta času, že?“ Souhlasím a dívám se na ni. Dokonce i ona… už není ta dívka. Tolik času uplynulo a přesto… když ji vidím takhle vyšňořenou, představuji si život, který nikdy nemůžeme mít.

Kdybych nezabil jejího bratra.

Kdyby se mě nesnažila zabít.

Kdybych nebyl vlkodlak.

Kdyby nebyla lovkyně.

„Proč se na mě tak díváš?“ ptá se a mhouří oči. Odvr