Každou minutou…

Jím svůj ramen, když se dveře otevřou, a ačkoli jsem čekala Havoka, není to on, kdo vešel. Srdce mi poskočí, když ke mně kráčí, jeho černé vlasy mu padají do očí, ruce má v kapsách a jeho pronikavé zelené oči jsou upřené na mě.

Phantom…

Morálka se jakýmsi zázrakem vrací a já si vzpomínám, že spolu chodíme a já jsem ho podvedla… a ani ve svém největším bludu nemůžu předstírat, že to