"Slibuji ti; neřekla jsem mu nic, on přišel – přísahám na naše děti, neřekla jsem!"

Naše děti. Takže mluví s Romanem.

Odemknu telefon a s malým pocitem viny ji začnu nahrávat.

"Ne, prosím, nedělej to. Prosím..." zlomí se jí hlas. "Ne, slibuji. Ano, jsem sama. Přišla jsem do nejvyššího patra. Všichni jsou na zahradě-"

Křik, slyším to, i když nerozeznám slova. Probleskne mnou podráždění, ale zůstává