„To v plánu nemám,“ odpovím bez zaváhání.

Zastaví se, nakloní hlavu, opře se a pozoruje mě. „Líbí se mi, jak rychle jsi to řekla. Můj syn umí být povýšený, ale je to hodný kluk.“ Přikývne mi a já se lstivě usměju, když se nakloním dopředu.

„Je to kompliment, pane Kingu? Zion by to rád slyšel.“

Odfrkne si. „Ne, to nebyl, takže mu neříkej, že jsem něco řekl.“

Ušklíbnu se. „Hmm, pokusím se. A souhlas