~ MILENA ~

Jeho oči teď spočinou na mně a ta slova mě překvapí. Nenávidím, jak se to zračí v mé tváři, a chvíli mi trvá, než ovládnu své emoce.

"Jo, není tady a můj bratr a mentor taky ne. Nic se neděje." Ale v momentě, kdy ta slova opustí mé rty, si uvědomím, že se děje; je to něco, co mě tíží celé ráno, aniž bych si to uvědomovala. Přičítám to nervozitě…

I když jsem našla rodinu, v tento den tu