~ MILENA ~

Jeho oči teď těkají ke mně a ta slova mě překvapí. Nesnáším, jak se to odráží v mé tváři, a chvíli mi trvá, než ovládnu své emoce.

„Jo, není, a můj bratr a mentor tu taky nejsou. Nic velkého.“ Ale v momentě, kdy ta slova opustí mé rty, si uvědomím, že je to velká věc; něco, co mě tíží celé ráno, aniž bych si to uvědomovala. Svedu to na nervozitu…

I když jsem našla rodinu, v tento den tu