Když Clark zahlédl, jak se Nyle třepetají řasy, v očích mu zablýsklo uspokojením.

Nyla se kousla do rtu a odměřeně procedila: "Musím do práce. Můžeš už jít?"

Clark zpozoroval její odtažitost a zamračil se. Nechtěl na ni tlačit, zbytečně by to mezi nimi zhoršil.

"Odvezu tě," nabídl se.

"To není třeba."

Nyla ho beze slova vyprovodila a zabouchla za ním dveře.

Po příchodu do kanceláře si Nyla všiml