Oliver se odmlčel a jeho pohled sklouzl k Nyly ruce, která spočívala na té jeho. Její pleť byla bledá, prsty jemné, připomínaly tenký porcelán. Bylo pro něj těžké odvrátit zrak.

"Nylo, děkuji," řekl tiše.

Nyla pozvedla obočí. "Děkuješ mi, a přitom mi říkáš, ať ti neděkuji? To je od tebe docela zdvořilé."

Oliver se zasmál. "Dobře, budu se snažit se tomu v budoucnu také vyhnout."

"To je lepší," škád