Walterovi zrudly tváře a sklopil zrak k zemi. Abych ho ušetřila dalšího rozpaku, přistoupila jsem k němu blíž, položila mu ruku na rameno a přivedla jeho pozornost zpět k sobě.

"To je od tebe moc milé, Waltere, že mi to nabízíš. Ale je to v pořádku. Budu v pohodě. Ale i tak ti děkuji," řekla jsem mu.

Usmál se a kývl na oplátku.

"Jdu si najít své místo," řekl Walter. "Myslím, že sedím vedle tebe."