Stále jsem tomu nemohla uvěřit.

„Počkej, cože??“ zeptala se ohromeně. „Ona tě uzdravila a nebyla součástí našeho týmu?“

„Uzdravila mě olíznutím rány,“ zdůraznila jsem. „Bylo to tak zvláštní. A pak prostě zmizela.“

„Ty nevíš, kam šla??“ zalapala Tabby po dechu.

„Ne,“ přiznala jsem. „Ale ráda bych to zjistila.“

Dlouho jsme prohledávaly les, hledaly vlajku a svědomitě se dívaly po černé vlčici. Slunc