„Judy, Nan!“

Zazněl mi v uších známý hlas z druhého konce studentského salonku a když jsem se podívala, oči se mi rozšířily úžasem.

„Svatá prostoto, ona je fakt tady,“ vydechla Nan, pohled upřený na Sammy, která k nám kráčela s rozzářeným úsměvem na rtech.

„Sammy?“ zeptala jsem se, když konečně dorazila.

„Jsem tak ráda, že vás obě vidím,“ řekla Sammy a posadila se na židli naproti mně. „Doufám, že