Pohled Judy

O dva týdny později.

"Konečně jsi tady," řekla Nan a sevřela mě v náručí. "Už bylo načase. Málem jsme odešly bez tebe."

Věděla jsem, že si dělá legraci, a tak jsem jen protočila panenky a usmála se na ni.

"Nemůžete odejít beze mě," škádlila jsem ji. "Takhle to nefunguje."

Zazubila se a dloubla do mě.

"Můžeme si dělat, co chceme," pokračovala ve škádlení. "To, že je to tvoje rozlučka se