Justinova široká a vysoká postava ji chránila. Jeho dech postupně slábl a byl stále namáhavější.

„Bello… Jsi v pořádku?“

„Jsi snad hloupý?! V takové chvíli bych se měla ptát já tebe,“ zavrčela na něj Bella, jejíž hlas byl tlumený a v očích se jí leskly slzy.

Justina bolela hlava a viděl stále rozmazaněji. I přesto se na ni něžně usmál. „Jestli máš o mě starost, tak já…"

Náhle Justinova mysl zhasla