Chladný a nepřátelský hlas se ozval zezadu. Kryštof zastavil a zamračil se, otočil se a zároveň zívl.

„Jakube, potřebuješ něco? Už je pozdě. Rád bych si odpočinul.“

„Kryštofe, jsi docela dobrý herec. Tvůj plán, jak dosáhnout dvou cílů najednou, je také působivý.“ Jakub vykročil vpřed a ostře se na něj zadíval.

„Cože?“ Kryštof naklonil hlavu, jako by nerozuměl.

„Zosnoval jsi Charlesovu nehodu, že?“