„Já vím… Vždycky jsem to věděla! No a co?” Paní Meadová se celá třásla, téměř hysterická.

„Raději ať je to takhle, než aby moje dcera trpěla a byla v nebezpečí. Její život se konečně dostával zpátky do normálu. Všechno se zlepšovalo, a vy jste to zase celé zkazili! Málem jste mi zabili dceru! Vy sobečtí kapitalisté! Staráte se jen o vlastní pohodlí a diktujete životy ostatním! Kdo vám dává právo?!