Amélii se zdálo, jako by spadla do ledového sklepa. V hrudi jí vystoupila vlna chladu, až se roztřásla. Z tváře jí zmizela červeň způsobená předchozím rozpaky a zanechala ji bledou a ubohou.

Podívala se do uplakaných očí Chelsea a prokoukla její hru až k opravdové nenávisti, která se pod ní skrývala. Dříve by se Amélie otočila a utekla, schovala by se v odlehlém koutě, aby se válela v sebelítosti