Amélie zářila štěstím, když si oblékla tu bílou košili, která na ní vypadala obrovská. Dokonce se před zrcadlem zatočila.

Náhlé zvonění telefonu ji vylekalo.

Amélie se po špičkách připlížila k posteli a popadla telefon. Zpanikařila, když viděla, že jí volá matka.

Nakonec hovor přijala, nechtěla, aby se matka bála.

"Proč ještě nejsi doma, Amélie? Kde jsi?" Celeste zněla ustaraně.

"J-jsem v pořádku,