"Ať jdu kamkoli, je to pořád stejné. Jestli mám žít jako pes, neustále utíkat a schovávat se, tak radši budu mrtvý," řekl Christopher odhodlaně.

Christopher nepotřeboval, aby mu někdo rozuměl, a už netoužil po Bellině odpuštění. Pokud bylo odpuštění nemožné, pak se stane tím, na koho si bude pamatovat po zbytek života, i kdyby to mělo být jako na padoucha.

*

Po bezcílném bloudění se Yvonne ocitla