„Justine…?" Bella se na něj podívala v oparu, rozmazaném úžasu, její mysl se toulala a byla zmatená, její přítomnost slabá jako jemný jarní vánek.

„To jsem já!" Justin viděl její bledou tvář zbavenou barvy, její křehké tělo se nekontrolovatelně třáslo.

Tak živě mu to připomnělo to maličké kotě, které jako dítě zachránil z uličky během krutě chladné zimní noci – promrzlé a na pokraji smrti.

Silná v