Tentokrát injekce nepřinesla tu palčivou bolest, která činila život horším než smrt.

Popraskané rty Yvonne se zachvěly. Upírala zrak na muže před sebou, slzy jí tekly po tvářích v těžkých, tichých pramenech.

Jace jí pohled opětoval se stejnou hloubkou, mezi nimi proběhlo nevyslovené porozumění. V tuto chvíli byla slova zbytečná.

„Hughu… Děkuji…“ Její hlas byl sotva víc než šepot, a přesto zasáhl J