Nabídla se mu, aby se z ní nakrmil. Svobodně, ochotně. Dvakrát. Bylo z jeho strany jen zdvořilé, že ji odnesl do její postele.

Nemělo to nic společného s tím, jak dobře se cítila v jeho náruči, ani s jeho neochotou ji pustit. A už vůbec ne s tím, že její vůně tak blízko byla... uklidňující.

Dívka tvrdě spala, když dorazili k branám Havraního stínu. Její dech byl pomalý a rovnoměrný, její tělo v je