GRAND KRÁL DAEMONIKAI

Daemonikai sotva dokázal myslet, jeho tělem proudila čirá chtíč. Musí být uvnitř ní.

S ohlušujícím bouchnutím zabouchl dveře chaty. Položil Galileu na nohy u bytelného dřevěného stolu a přitiskl ji k němu, záda se jí zabořila do hrubého povrchu.

"Ano. Chci tě. Chci tě. Prosím." Třásla se, oči zamlžené nezkrotným vzrušením, tělo orosené potem.

Mírný Hádes, ale ta vůně…

Vzduch