Emeriel skoro vzlykala frustrací. Beze slova vstal a držel ji blízko. Jejich těla zůstala spojená, Emeriel se ho držela jako houževnatý pavouk. Každý krok jí poslal otřes do jádra, když přešel místnost.

Když došel k robustní židli, vznešený král se posadil, stáhl ji do klína a naklonil se blíž. "Začni se hýbat."

Všechny Emerieliny instinkty říkaly poslouchej. A ona poslechla, její boky se už hýbal