Daemonikai prudce zvedl oči a upřel pohled na ni. Oči, které ještě před pár vteřinami spaly, byly teď rozespale otevřené. Promnul si je, aby setřásl zbytky spánku.

Musel odejít, než ho tíha tohoto pouta vtáhne do bouře, které nebyl připraven čelit.

"Spi dál," řekl Daemonikai ostře a otočil se ke dveřím.

"Počkej, prosím."

Zaslechl šouravý zvuk a jeho čelist se napjala. Tohle nemohl udělat. Ne teď.