PRINCEZNA AEKEIRA

Poznal mě.

Úleva se vlila do Akeiřina těla. V očích ji pálily slzy. "K-kdo jinej by to asi byl?" vykoktala.

Ucítila, jak se jejího krku dotýká jeho nos, a naklonila hlavu na stranu, aby mu to usnadnila.

Dlouhý, pomalý nádech.

"Připadá mi to jako sen," zavrčel.

"Není to sen. Jsem tady, v Urai." Už se nedokázala dál ovládat, otočila se a obmotala mu ruce kolem krku, pevně ho k sobě