PRINCEZNA AEKERIA

Vstoupila do své komnaty a zarazila se; pohled jí sklouzl k muži stojícímu u okna.

Koupal se v měsíčním světle, byl ztělesněním moci a autority, oděný v plné parádě, s rukama sepjatýma za zády, a zíral do noci.

Akeiru zalilo teplo. Byl tak neskutečně pohledný, až ji z toho bolelo na hrudi. Jizva přes tvář jen přidávala na jeho drsném půvabu.

Když ho viděla teď, nevypadal jako ten