VYSOKÝ PÁN HERODIS

Stál u okna a díval se na otevřené pole zalité měsíčním světlem.

Noční vánek kolem něj šeptal a nesl s sebou krásnou vůni trávy a vzdálených lesů.

Zprávy z dvora se donesly až k němu a nemohl se přestat usmívat.

"Mám z tebe takovou radost, můj drahý příteli," zamumlal tiše, jeho hlas byl sotva slyšitelný přes šustění listí venku.

"S kým to mluvíš?"

Herodis se otočil při zvuku zn