PRINCEZNA AEKEIRA

O půlnoci, dlouho poté, co Emeriel usnula, Aekeira ležela vzhůru a zírala do stropu.

Její myšlenky byly neklidné a vracely se k němu.

Modřiny, kterých si všimla před několika dny. Napětí v jeho držení těla. Bolest v jeho očích.

Spánek byl nemožný.

Vzdala to, tiše vstala z postele a vklouzla do temné chodby. Dlouhou, tichou chůzí po chodbách se vydala na druhou stranu královského