„Ale no tak, mami, kde je Olivia?“ zeptala jsem se a suše se zasmála.

„Nevím, o kom mluvíš,“ odpověděla se zamračením.

Srdce se mi rozbušilo. „To nemůžeš myslet vážně, mami!“ zvolala jsem.

„Hele, nemám čas na tvé výstupy. Právě teď toho mám hodně,“ zamumlala. „Musím se vrátit do práce,“ řekla, než odešla z pokoje.

Oči se mi rozšířily ještě víc. Všechno bylo tak zmatené.

Máma si zřejmě nepamatuje s