O DVA ROKY POZDĚJI

(Pohled Eden)

Probudila mě zvláštní chvění, jež mi běhalo po nahé kůži. Ucítila jsem tlak v podbřišku a slastně prohnula záda do oblouku.

Ze rtů mi unikl tichý sten, když jsem pomalu odlepila víčka od sebe.

Eros se zvedl; doteď měl hlavu zabořenou hluboko mezi mými stehny. Usmál se a jeho rty se leskly mým vyvrcholením.

„Dobré ráno, krásko,“ řekl tiše. V očích mu zářilo podivné