„Opravdu?“ Řasy Daisie byly mokré a slepené. Nos měla červený a vypadala jako srnka, za boží milosti.

„Jo,“ odpověděl Nolan, „nikdy ti nebudu lhát.“

„Takže ho ještě někdy uvidím?“ Daisie měla oči plné očekávání, jako když děti vyhlížejí Ježíška na Vánoce.

Nolan oněměl.

Nevěděl proč, ale když viděl, jak moc se jeho dcera chce s tím klukem setkat, měl nutkání ji zmlátit.

Chytil se za nos a přešel k