Celininy zběsilé pohyby situaci jen zhoršovaly. Čím víc se snažila, tím pevněji se jí vlasy zamotávaly do knoflíku.

Změnila polohu a s narůstající panikou se tahala za vlasy.

Vtom se nad ní ozval Adamův hluboký, lehce chraplavý hlas: „Celine.“

Vyslovil její jméno.

Škubnutím konečně přetrhla pramen vlasů a osvobodila se. Narovnala se a vyhrkla: „Co je?“

Adam se na ni podíval. „Byl to úmysl?“

Až teď