Ať se snažila, jak se snažila, zdálo se, že tahle cesta nemá konce. Chůze ji unavila a zastavila se. Síla ji opouštěla a nesmírná bolest ji donutila pomalu se skrčit.

Ovinula své štíhlé paže kolem kolen a zabořila do nich svou slzami nasáklou tvář. Její jemná ramena se začala třást. V tu chvíli nekontrolovatelně plakala.

Takže takhle se cítí ztráta Adama. Tak moc to bolí.

Nedokázala ani vysvětlit,