Adamovo oblečení bylo roztrhané, takže neměl co na sebe.

Celine mezitím neústupně toužila po teple. Jak se k němu tiskla a přitiskla ruku na jeho tělo, jemně ji odstrčil. Zabořila mu obličej do krku a prosila: "Prosím, ne. Je mi taková zima."

Její hlas byl během nemoci jemný a křehký, připomínal rozmazlené dítě. Adam si uvědomil, že i ve zdraví by byla koketní, když s ním spí.

Vždycky byla takový