Adam stál sám v tlumeně osvětlené nemocniční chodbě, nehybně. Neodešel hned. Místo toho tam jen tak stál, ztracený v myšlenkách. Stropní světla vrhala na jeho široká ramena slabou záři a halila ho do jemných stínů.

V tu chvíli se přiblížil Leo. "Pane Alvarezi, vracíme se dnes večer do kanceláře nebo do Jupiter Heights?"

Adam odpověděl: "Můžete se vrátit první."

Leo řekl: "Ano, pane."

S tím Leo ode