Bob přikývl. S tónem plným úcty řekl: "Rád tě vidím, Kobro. Tohle je můj zeť, Declan, ten, o kterém jsem ti říkal."

Declan se Kobrovi podíval do očí bez náznaku emoce. "Zdravím, Kobro."

Kobrův pohled Declana přejel od hlavy až k patě, když se zeptal: "Takže ty jsi Bobův zeť?"

Declan přikývl. "Ano, jsem."

Když si ho Kobra prohlížel od hlavy až k patě, náhle řekl: "Vypadáš povědomě. Už jsme se někdy